Žralok Tygří

Nejnebezpečnější zvířata pod sluncem…

10. Medůzy

Je na ně opravdu krásný pohled. Jen tak se vznáší v hlubinách oceánů. Jako by jim byl celý svět ukradený a ony se jen nechávali unášet proudem. Nemají před vámi žádný tajemnství protože jsou průhledné a vy můžete vidět téměř do jejich duše. Ovšem ne abyste se k nim přibližovali, protože to mohou být extrémně nebezpeční tvorové. Stačí abyste se dotkli jednoho z jejich chapadel a upadnete do bezvědomí, ze kterého se už nikdy neproberete. Ročně se podobných incidentů stane okolo stovky.

9. Žraloci

Prastaří obyvatelé vod se stali vládci oceánů. Plují svým rozsáhlým teritoriem a snaží se ulovit vše, co se hýbe. Díky svému unikátnímu čichu dokážou vycítit krev na mnoho set metrů daleko a najít tak svou zraněnou oběť. Jsou extrémně rychlí, takže jim nic nedokáže uniknout. Mezi lidmi se nechvalně proslavili ve filmech Čelisti a také jako redukční prvek neopatrných serfařů. Většina z nich sice lidí nenapadá, pokud nejsou zrovna vyhladovějí, ale jsou druhy, které si na člověku pochutnají rády. Nejvíc obětí na svědomí vhodně pojmenovaný Žralok lidožravý.

Když člověka popadne neuhasitelná chuť zahrát si na nějaký hudební nástroj, konkrétně pak klavír, nemusí hned vyrážet do obchodu a utrácet desítky tisíc korun. Podobný zápal hudební vášně jsem před nedávnem dostal a rozhodl se na internetu najít nějaké to piano online. Předpokládám jsem, že podobná myšlenka už někoho napadla. A také ano google mi jich nabídl opravdu požehnaně a mohl jsem si vybírat. Mezi kvalitní patří například Virtual piano, ale k dokonalosti má stále ještě daleko. Zvuk zrovna neladil mým uším. Opět jsem tedy zneužil služeb strýčka googlu a našel precizně vytvořenou hudební aplikaci Synthesia a navíc úplně zdarma.

Okolo nás se rozprostírá nekonečný, chladný vesmír a taktně naznačuje svůj naprostý nezájem o naší bezvýznamnou existenci. Nejsme pro něj nic víc než zrno písku v pouštní bouři. Tu v dálce, snad z nudy, vybouchne několik sluncí, tu se vypaří svět, kterému vládli šílení vědci a o jeden vesmírný tik dále se zase srazí párek galaxií a uchvátí nás světelnými efekty. Můžete si říct, můj ty /doplňte jméno boha, věc či sílu v kterou věříte/, to je přeci naprostý chaos. Hned nato se před námi vynoří tělo obří A’tuin se svými čtyřmi slony a světem vypadajícím jako špatně upečená pizza, aby nám dokázala, jak dokonale se mýlíme. Na svém hřbetě totiž existuje chaos s nálepkou chaosovost prvního řádu. Žijí tam totiž lidé…

Dlouho jsem přemýšlel o napsání článku, který by se nějakým způsobem týkal Opery. Tento nejrychlejší, nejhezčí, nejelegantnější prohlížeč v našem vesmíru je pro mně jednoduše srdcová záležitost, na kterou nedám dopustit. Snad žádná síla na světě by mně nedonutilo operu měnit za jiný. Pokud by ovšem někdo nabídl značnou sumu peněz, tak by má loajalita značně zakolísala. Jelikož nic takového nepředpokládám, tak ji budu užívat dál a dál. Matně si vzpomínám na dávné další, kdy jsem na internetu brouzdal s IE 6 a byl jsem nadmíru spokojen. Prakticky nic jiného nebylo a náhle jako blesk z čistého nebe, Firefox udeřil. Hned jak se zjevil jeho programové jádro se usadilo na mém počítači a začalo mi zprostředkovávat celý svět internetu. V hlouby duše mi něm něco nesedělo. Ano, firefox nebyl špatný, ale také se neblížil k dokonalosti. Byly to časy plné očekávání, až konečně vody rozvířila svatá Opera. Stačilo několik desítek minut a výchozí prohlížeč mého počítače změnil název. Tím její vládnutí započalo a ani žádné google chromy nebo IE desítky ji nezastaví. Ještě nenadešel její čas.

Google je fenomén dnešní doby, který můžete nenávidět nebo milovat. Žádný neutrální postoj, „něco mezi tím“, prostě neexistuje. Plete se neustále do našich věcí. Nejdřív nám ukázal jak se vyhledává na internetu, poté nám poskytl poštu, správu dokumentů, kalendář, videa, prohlížeč, chystá i vlastní operační systém a sociální síť. Za chvíli nám bude mít všechny v hrsti. Já mam prozatím ke googlu svůj vlastní, originální postoj: nenávidím ho a miluji zároveň. Miluji jeho vyhledávání, jeho gmail, jeho Analytics i jeho překladač. Naopak k smrti nenávidím jeho prohlížeč, jeho vlezlost a také jeho „měli jste na mysli“ – jinak řečeno fixátor překlepů při vyhledávání.

Je tomu již přes 13 miliard let. 13 miliard let nás dělí od vzniku veškerenstva. Bájný čas t=0, den či spíše okamžiku stvoření. Tehdy Velký třesk vše odstartoval, tedy alespoň podle některých teorií. Jak to opravdu bylo se asi nikdy nedozvíme. Kdo ví, třeba to jen někdy narafičil, aby to tak vypadalo… Pojďme se ale trochu blíže podívat na ten ohromný čas, který za to dobu uplynul. Představit si to celé je prakticky nemožné. Zkusme si ale udělat z věčnosti jeden obyčejný den. Den kdy se stane všechno.

Číst dále »

Dnes je tomu na chlup přesně 90 let od doby, kdy byla podepsána Trianonská smlouva. Tímto potupným dokumentem se ukončila první světová válka v Maďarsku. Podobných smluv bylo podepsáno hned několik – Versailleská s Německem, Saint-Germainská s Rakouskem, Neuillyská s Bulharskem a Sèvreská s Tureckem. Všechny znamenaly obrovskou ránu pro poražené státy. Pařížské mírové smlouvy jsou pro mnohé státy něco jako Mnichov pro nás. Byly připraveny o území, peníze, armádu i prestiž. Na začátku první světové válka se mohli chovat jako opravdové velmoci a jedna jediná smlouva z nich z čista jasná udělala trpaslíky. Tato potupa poražených nakonec vedla i druhé světové válce. Bez ní by Hitler nikdy nezískal potřebnou páku pro manipulaci s lidmi, kteří mají předimenzované národností cítění. Proto jsou tyto smlouvy, zvláště pak ta Versailleská, velmi kritizovány.

Pomalu ale jistě se nám blíží vypjaté dny, ve kterých přijde vyvrcholení předvolebních bojů, šarvátek, šarád a půtek. Politické strany nejrůznějších zaměření a cílů se brzy dozví, jak byly jejich argumenty přesvědčivé a jak velké množství dokázali ovlivnit lidi natolik, aby jim do volební urny vhodily hlasovací lístek s názvem právě jejich strany. Po celou dobu kampaně se vytrvale navzájem osočují, hází na sebe špínu a ukazují nám zač je toho politik. Hranice jejich morálky jsou dál, než si myslíte. Každá strana spoléhá na něco jiného: cibulka láká šarlatány a všechny kdož věří na siderické kyvadlo, KDU-ČSL spoléhá katolíky, případně další větve košatého stromu křesťanství, KSČ hledá vymyté mozky, které se jí podařilo získat z předchozího působení, DS se soustředí na extrémisty, ODS sází na ty, co nemají rádi Paroubka a ČSSD na ty, co si rádi nechávají mazat med kolem huby. Snad jen TOP09 ukázala, že místo pohádkových slibů nám nabízí realistická řešení a nesnaží se nám namluvit, jak je to s námi růžové, a že půjčky se nedají vyřešit půjčkami.

Je to již 14 dní co se hejtmani postavili proti pořádání studentských voleb. Když se začala většina škol kvůli jejich nátlaku odhlašovat, tak člověk v tísni vyjednal dohodu o tom, že výsledky zvěřejní až po parlamentních volbách. Ani totalitní prakticky čssd, ale zveřejnění nezabránili. Na některých školách totiž výsledky vynesli na světlo učitelé a studenti. Celkem byly „nelegálně“ zveřejněny výsledky z cca 20 škol. Sama sociální demokracie dokonce udělal obrat o 180 stupňů a začala požadovat zveřejnění výsledků. Je vidět jak si stojí na svých zásadách.

Všechny weby, které dnes známe, prošli dlouhým vývojem a převratnými změnami. V dobách prainternetu to byly ubohé prezentace, který by dnešní čtenáři rychle opustili, protože by se řekli: “Fuj, to je hnus.” Tehdy nebylo žádné css ba ani javacript, co by z webu udělal přehlídku barev. Bez se nemohli žádné desingové orgie konat. Jediné, co jste měli k dispozici byl text, odkaz a nemilosrdně zkomprimovaný obrázek. Internet byl tehdy opravdu pomalý. Uživatelé neměli k dispozici žádné superrychlé přípojky a každý ušetřený kilobajt, byl dobrý kilobajt. Postupem času se ale objevilo rychlejší spojení a modernější technologie. Nyní můžeme v internetovém prohlížeči mýt prakticky cokoliv. Google dokonce plánuje udělat ze svého Chrome operační systém. My se nicméně podíváme na ty staré, odporné weby, abychom mohli poznat pravěk webů. S tím nám pomůže jedinečný web archive.org, který zálohuje prakticky celý internet.

Číst dále »